Slovenská národnostní menšina

Podle definitivních výsledků sčítání lidu žilo v ČR k 1. březnu 2001 cca 193 190 občanů slovenské národnosti. Při sčítání v roce 1991 (ještě za společného státu ČSFR) to bylo cca 314 000. Nejvíce Slováků žije v Moravskoslezském kraji (42 357), Ústeckém (21 172), Jihomoravském (15 452), Středočeském (14 191), Karlovarském kraji (13 655) a v Praze (17 406). Ve všech uvedených oblastech jde o Slováky a jejich potomky, kteří osídlovali pohraničí po roce 1945, byli to reemigranti z Rumunska, Maďarska a Zakarpatské Ukrajiny. Do Ostravy, Karviné, Prahy či jiných českých měst směřovaly migrace Slováků na stavby, zejména v 60. a 70. letech přišla do Prahy tzv. „úřednická migrace“ - stranický aparát, armáda apod.

Aktivity

Snaha o prezentaci hodnot slovenské kultury a emancipaci slovenské menšiny. Uchování slovenské kultury a jazyka v prostředí majoritního národa. Všechny organizace se s větší či menší intenzitou hlásí k pěstování vzájemnosti mezi Slováky a Čechy.
Kromě ediční činnosti, zahrnující vydávání periodik, jsou organizovány Slovensko-české kulturní festivaly (Dny slovenské kultury v jednotlivých městech ČR), mezinárodní folklorní festivaly (Praha – srdce národov, Jánošíkov dukát aj.), divadelní přehlídky (Slovenské divadlo v Praze, To nejlepší z humoru na slovenské scéně aj.), loutkové divadlo, dramatizované čtení pohádek, scénky pro děti v českém a slovenském jazyce, filmové podvečery, plesy (Slovenský ples v Praze, česko-slovenský ples v Českých Budějovicích), majálesy, sportovní soutěže, sportovně-vlastivědné zájezdy pro děti, semináře, významné vydavatelské počiny jednotlivých sdružení, ocenění významných osobností za práci ve prospěch dobrých vztahů mezi Slováky a Čechy (cena Mateja Hrebendu), výstavy (např. Slovenské výtvarné léto), besedy (Kluby Slovenských dotykov, Kluby Koreňov, Podvečery nielen pre ženy aj.).

Z historie

Největší národnostní menšinou v ČR jsou Slováci. Slováci přicházeli do Čech již v osmnáctém století, tehdy především studovat. Někteří se zde již tenkrát usídlili. Po vzniku Československé republiky přišlo na Moravu a do Čech mnoho Slováků studovat i pracovat, ještě více jich přišlo za prací po roce 1945, a po roce 1968, kdy byl stát změněn na federaci. Po rozdělení Československa se tito Slováci stali národnostní menšinou v novém státě. V ČR žije přibližně sto osmdesát tisíc Slováků, žijí především ve velkých městech, v některých severomoravských vytváří souvislé osídlení bloků a ulic. Vzhledem k jazykové blízkosti nemají žádné větší problémy, dochází však k jejich pozvolné asimilaci. Na místech s větší koncentrací slovenské menšiny jsou otevřeny základní školy se slovenským vyučovacím jazykem (Karviná), jinde je umožněno a státem dotováno vyučování slovenského jazyka jako nepovinného předmětu. Stát podporuje slovenský národnostní tisk (Slovenské listy, Dotyky, Korene). Příslušníci slovenské národnostní menšiny se potýkají především s asimilací. Asimilace probíhá sice spontánně, ale příslušníci menšiny vytýkají českému státu, že této asimilaci nebrání. Často srovnávají situaci se Slovenskem, kde žije mnohem méně Čechů, ale přesto zde vychází mnoho knih v českém jazyce, televize vysílá české filmy bez dabingu a dokonce i zahraniční filmy s českým dabingem.
Zveřejněno: 07.12.2011 – Administrator Administrator
Vytisknout