Běloruská národnostní menšina

Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 se v Praze k běloruské národnosti přihlásilo 795 osob, podle kvalifikovaných odhadů je ale jejich počet vyšší (totéž platí i pro jiné národnostní menšiny).

První vlna běloruské emigrace do Československa byla vyvolána bolševickou okupací Běloruska. Druhou vlnu tvořilo několik desítek běloruských intelektuálů, kteří byli v roce 1922 vypovězeni ze SSSR. Ve třetí vlně byli v druhé polovině 20. let tzv. „nenavrátilci“, tedy lidé, kteří legálně vycestovali ze SSSR, ale rozhodli se tam nevrátit. Čtvrtá běloruská emigrační vlna byla vyvolána snahou polských úřadů o polonizaci běloruského obyvatelstva poté, co došlo k rozdělení etnického Běloruska mezi Polsko a SSSR. Právě Praha se stala střediskem politického, uměleckého, kulturního a intelektuálního života běloruských emigrantů na území ČR. V letech 1923 až 1943 měla v Praze své sídlo Běloruská exilová vláda. Běloruská emigrační obec byla třetí nejpočetnější v meziválečném Československu. V meziválečném období existovala v Praze celá řada běloruských institucí, např. Svaz běloruských studentských organizací. Po ukončení druhé světové války došlo k deportacím představitelů běloruské menšiny do SSSR. 

Zveřejněno: 25.05.2017 – Administrator Administrator
Vytisknout