Romská národnostní menšina

K romské národnostní menšině se při sčítání lidu 2001 přihlásilo celkem 11 746 osob. Podle kvalifikovaných odhadů počet příslušníků romské komunity v ČR se pohybuje v rozmezí mezi 150 000 - 300 000 osob. Usídlení: severní Morava (zejména Ostrava, Karviná), severní Čechy (Děčín, Ústí nad Labem), velká města (Praha, Brno).

Aktivity

Média: vydávání periodického tisku, provozování internetového portálu
Vzdělávání: volnočasové aktivity a obecně primární prevence, spolupráce se školami; za unikátní vzdělávací projekt lze považovat Katedru romistiky UK v Praze.
Kultura: klubová činnost, hudba, tanec, literární tvorba, výtvarné obory, výrazným specifikem je Muzeum romské kultury v Brně
Sport: především fotbal (v ČR existuje na deset aktivních klubů)
Politika a veřejná činnost: samostatným fenoménem je romská politická strana - Romská občanská iniciativa ČR (ROI) a Parlament Romů v ČR;
Postupně roste popularita Mezinárodního dne Romů (8. duben), jehož připomínání se věnují většiny aktivních sdružení.

Z historie

Druhou co do početnosti národnostní menšinou jsou nesporně Romové (přibližně sto osmdesát až dvě stě tisíc) i když to tak podle výsledků sčítání lidu nevypadá. Romové jsou na území České republiky již od patnáctého století, nicméně téměř všichni, kteří zde žili před druhou světovou válkou, byli v průběhu okupace vyvražděni v koncentračních táborech (zůstalo cca 600 osob). Ostatní Romové se přistěhovali převážně ze Slovenska po roce 1945, částečně dobrovolně, částečně pod nátlakem komunistického režimu. Až do roku 1988 státní orgány usilovaly o jejich úplnou asimilaci. Mluvit romsky bylo možné jen v soukromí, děti ve škole byly vedeny k tomu, aby svůj jazyk i všechny tradice zapomněly. Dospělí pracovali převážně v nekvalifikovaných profesích a žili rozptýleně na celém území s většími koncentracemi v průmyslových městech severních Čech, severní Moravy a ve Slezsku.

Dnes jsou Romové uznanou národnostní menšinou se zaručenými menšinovými právy, sdružují se na národnostním principu, vydávají periodické i neperiodické publikace v romštině, rozvíjí svou kulturu na každoročních festivalech. V česko-romské verzi vychází časopisy Romano Hangos, Romano vodi a Kereka. U větší části Romů však došlo k sociálnímu propadu, jsou vytlačováni na okraje měst a stávají se závislí na sociálních dávkách. Tito Romové srovnávají svou materiální situaci se svou situací před rokem 1990 a toto srovnání dopadá pro současnost nelichotivě.

 

 

 

Zveřejněno: 07.12.2011 – Administrator Administrator
Vytisknout