Německá národnostní menšina

K německé menšině se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 39 106 osob. Ve dvou zastřešujících oragnizačních uskupeních menšiny je registrováno zhruba 8 500 osob, což je necelá čtvrtina z celkového počtu.

Aktivity

Organizace německé národnostní menšiny svými aktivitami usilují o zachování kulturního dědictví, mateřského jazyka a vytváření prostoru pro seberealizaci svých členů. Mezi hlavní aktivity patří kulturní akce u příležitosti oslav různých svátků (Masopust, Velikonoce, Den matek, advent a vánoce), pěvecké a taneční kroužky, výstavy, kursy němčiny, semináře pro mládež i seniory s různou tématikou apod. Ve spolupráci s českými občany a s krajany se podílí na obnově kostelů, restaurování památek a sociální výpomoci slabším a nemocným osobám.

Z historie

Čtvrtou co do početnosti národnostní menšinou jsou Němci. V českém pohraničí a v českých městech žili od třináctého století, kdy je do řídce obydlené země přizval Přemysl Otakar II. Se svými čtyřiceti tisíci tvoří jen malý zbytek kdysi velké menšiny. Většina příslušníků této menšiny patří ke starším lidem, mladší generace Němců v ČR se plně asimilovaly a dnes se již nechtějí vrátit k původní národnosti. Němci se stali plnohodnotnou národnostní menšinou teprve po roce 1990. Jestli původně žili především v českém pohraničí a ve velkých městech, dnes žijí relativně rozptýleně po celém území. Proto dodnes nevzniklo německé národnostní školství plně dotované státem (jsou soukromé německé školy dotované ze zahraničí), v rámci restitucí nezískaly německé spolky své spolkové domy a tak musely svou činnost začínat od nuly. Velice jim v počátcích pomohli krajane vysídlení do Německa a Rakouska. Státní podporu získal německý národnostní tisk, týdeníky Landes–Anzeiger, Landes Zeitung a Prager Volkszeitung, podporováno je i vydávání neperiodických publikací v německém jazyce. Občané německé národnosti se organizují do mnoha občanských sdružení regionálního charakteru z nichž některá mají přeshraniční působnost.