Update cookies preferences

Srbská menšina

Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 se k srbské národnosti v Praze přihlásilo 1769 obyvatel, z toho 1114 osob uvedlo pouze srbskou národnost a 655 osob srbskou národnost v kombinaci s jinou národností.

Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 se k srbské národnosti v Praze přihlásilo 1769 obyvatel, z toho 1114 osob uvedlo pouze srbskou národnost a 655 osob srbskou národnost v kombinaci s jinou národností.

Srbové žijící v ČR pocházejí nejen ze státu, který je dnes uznáván OSN, Srbska a Černé Hory, nýbrž ze všech historických území, na kterých před balkánským konfliktem žili Srbové a která dnes náleží jiným státům - jako je Srbská krajina, Srem, Banat a Bačka v Chorvatsku, či oblasti v Bosně a Hercegovině a dnešní Makedonii.

Z historie

Se Srbskem i s ostatním jihoslovanským prostorem – republikami bývalé Jugoslávie – spojuje Čechy, navzdory některým dějinným a politickým zvratům, dlouhá tradice kulturní, hospodářské a politické spolupráce a přátelství.

Pojí nás společná cyrilometodějská kulturní a historická tradice, intenzivní spolupráce českých, slovenských a jihoslovanských obrozenců, přičemž z hlediska česko-srbských vztahů připomínáme zejména působení Vuka Stefanoviće Karadžiće a Pavla Josefa Šafaříka (1819–1833 profesor a ředitel Pravoslavného gymnázia v Novém Sadu), intenzivní spolupráci českého Národního muzea a Matice moravské s Maticí srbskou.

Přátelství a spolupráce souvisí také se vznikem Československa a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Království Jugoslávie), díky emigraci Tomáše Garrigua Masaryka z Rakouska se srbským pasem, vzpouře námořníků v Boce Kotorské, dezerci českých vojáků z rakouského vojska na srbskou stranu a jejich účasti v bitvě v pohoří Cer atd. Svědectvím utrpení 1. světové války je mauzoleum obětí zajateckého tábora v Jindřichovicích u Sokolova. Zde v letech 1914–1918 zahynulo 189 ruských a 7 100 srbských zajatců, jejichž ostatky byly v roce 1928 po exhumaci přeneseny z lesního hřbitova a uloženy do mauzolea zřízeného vládou tehdejšího Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. V tomto táboře byli internováni nejen vojáci srbské a ruské armády, ale také ze Srbska deportovaní civilní obyvatelé.

Srbové, tak jako ostatní Jihoslované, přijížděli do Čech především za vzděláním. Tato tradice z časů Rakousko-uherské monarchie pokračovala také během první republiky. Vedle „vídeňské školy“ byla také „pražská škola“ zavedeným pojmem pro kvalitní vysokoškolské vzdělání. Například i Nikola Tesla studoval v roce 1880 na pražské Karlově univerzitě a v roce 1936 mu jako vědci a vynálezci světového významu udělilo České vysoké učení technické čestný doktorát technických věd. Industrializace Jugoslávie po 2. světové válce vyžadovala školení technických pracovníků a řemeslníků. Právě v Československu získali kvalitní odborné vzdělání stovky učňů. Po rezoluci Informbyra v červnu 1948 museli však všichni Československo opustit. V 60. letech 20. století se pojem „pražské školy“ obnovil v souvislosti se studiem řady budoucích významných jihoslovanských režisérů na pražské FAMU. Ze srbských jmenujme např. Emira Kusturicu a Gorana Paskaljeviće.

Česká republika se stala novým domovem pro mnoho Srbů, kteří zde v 90. letech našli útočiště před válkou v rozpadající se Jugoslávii a později zajištění existence, ohrožené špatnými ekonomickými podmínkami v Srbsku. Tuto imigrační vlnu značně posílil velký počet vysokoškolských studentů, studujících zejména na pražských a brněnských fakultách. Mnozí z nich v České republice zůstávají i po absolutoriu, nacházejí zde uplatnění a nový domov. „Pražská škola“ je tedy obnovena v třetí vlně. Srbská menšina v Čechách i na Moravě je posílena i řadou občanů Srbska, kteří při současném nedostatku pracovních sil jako velmi dobře kvalifikovaní pracovníci nalézají na našem pracovním trhu široké uplatnění.

Aktivity

Srbský kulturní spolek Radost
Organizace zaměřená na udržování a rozvoj kulturních tradic a národopisného bohatství Srbska, balkánského regionu a poznávání těchto hodnot v místním regionu. Výuka srbského jazyka a reálií pro děti. Prezentace srbských a jiných balkánských lidových tanců a písní.

Luka Praha
Organizace zaměřená na kulturu v širokém smyslu slova. Luka znamená přístav. Jejím cílem je prohlubování přátelství Čechů a národů Slovanského jihu. V rámci organizace působí i vydavatelství.

RODOLJUB
Spolek česko–srbského přátelství má za cíl podporu Srbů a jejich potomků (z česko-srbských manželství) v oblasti umění, sportu a vědy na území Česka a Srbska. Jsou to lidé dvou vlastí.
Spolek zájemce seznamuje s tradičními hodnotami srbského národa, ale také s celou kulturou balkánského regionu – s jazykem, hudbou, tradiční lidovými tanci, filmem a fotografií, výtvarným uměním, literaturou, vědou a sportem. Důležitá je také prezentace srbské historie a turistických destinací v Česku a Srbsku.

Srbské sdružení sv. Sáva
Organizace zaměřená na rozvoj tradiční srbské kultury, pořádá přednášky apod. Od roku 2005 vydává časopis Srbské slovo.

Srbské sdružení Nikola Tesla

Česko-srbská kulturní unie

Srbské kulturní centrum, z. s.

Menšiny v DNM

Dům národnostních menšin hl. m. Prahy je jedinečným prostorem, který od roku 2007 podporuje setkávání a spolupráci národnostních menšin. Sídlí zde 14 menšinových organizací, které využívají poskytované prostory pro společenské, kulturní a vzdělávací účely. Cílem DNM je podpora tolerance, vzájemného porozumění a prevence xenofobie, se zvláštním důrazem na práci s dětmi a mládeží.