Update cookies preferences

Ruská menšina

Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 se k ruské národnosti v Praze přihlásilo 19873 obyvatel, z toho 15328 osob uvedlo pouze ruskou národnost a 4545 osob ruskou národnost v kombinaci s jinou národností. Geografické usídlení v ČR je celoplošné, s větší mírou koncentrace v Praze, Karlových Varech, Brně a dalších větších městech.

Z historie

Imigrace Rusů na území dnešní ČR má své kořeny ve 20. století, kdy se do Československa v rámci Ruské akce přistěhovalo na 30 tisíc Rusů utíkajících před bolševickou revolucí. Mnozí ruští občané se dostali na naše území také s československými legionáři, ať už jako doprovod, či při slučování rodin. Ve 20. letech žilo v ČSR na 35 tisíc Rusů, později se ale jejich počet začal snižovat, většinou odcházeli dále na západ, z části i do Spojených států.

Nejvýraznější vlna ruských imigrantů, zejména inteligence a intelektuálů, tak přišla na území dnešní České republiky ve dvacátých letech 20. století. Šlo o emigraci v důsledku politické situace v Rusku, politické perzekuce odpůrců komunistického leninsko-stalinského totalitního režimu. Praha se tak stala útočištěm ruské intelektuální elity. Přesídlila sem část profesorského sboru jedenácti ruských univerzit a na pozvání vlády přijely do Prahy dokončit vysokoškolská studia více než tři tisíce studentů.

Druhá světová válka a události po roce 1945 počet těchto Rusů dále výrazně snížily. Nacisti podezírali Rusy ze spolupráce se Sovětským svazem a Sověti je po válce soudili jako zrádce a mnoho jich odvlekli do Sovětského svazu. Pod komunistickou vládou to potomci ruských emigrantů neměli lehké. Jakákoliv spolková činnost jim byla zakázána a pouze povinné vyučování ruského jazyka jim umožnilo udržet si vlastní jazyk a kulturu. Pomineme-li přítomnost Rusů jako politicky pověřených pracovníků v Československu po druhé světové válce, další, početně nejsilnější migrační vlna Rusů se objevila po rozpadu SSSR. Po roce 1993 po odsunu sovětských vojsk přicházeli Rusové do ČR za prací. Také z nich mnozí získávali možnost dlouhodobého pobytu, zakládali zde rodiny a žádali o občanství. Tito migranti se však většinou nezačleňují do tradičního společenství ruské menšiny z meziválečného období. Dnes je ruskojazyčná menšina značně roztříštěná, jednotlivé skupiny si vzájemně nedůvěřují, odlišují se životními postoji, zkušenostmi a politickou orientací.

Aktivity

Společenská setkání u příležitosti významných svátků, kulturní programy (koncerty vážné hudby, autorské večery, večery poezie, výstavy výtvarného umění aj.), vydávání ruskojazyčných periodik (Ruské slovo), vydávání děl místních ruskojazyčných autorů.

Nejvýraznější a nejaktivnější organizací v rámci ruské národnostní menšiny v Praze je Ruská tradice, která nabízí kulturní a osvětové programy určené zástupcům ruské menšiny, ale i široké veřejnosti. Dále se zabývá publikační činností, vydáváním časopisu Ruské slovo a dětské přílohy Slovo našim dětjam, provozuje dětský divadelní soubor Krásný sarafán. V Domě národnostních menšin pořádá výstavy, filmový a šachový klub a spolupracuje na společných aktivitách všech národnostních menšin a DNM.

Ruská menšina - pořádané akce

Datum
Pořádaná akce
22.12.2024

Menšiny v DNM

Dům národnostních menšin hl. m. Prahy je jedinečným prostorem, který od roku 2007 podporuje setkávání a spolupráci národnostních menšin. Sídlí zde 14 menšinových organizací, které využívají poskytované prostory pro společenské, kulturní a vzdělávací účely. Cílem DNM je podpora tolerance, vzájemného porozumění a prevence xenofobie, se zvláštním důrazem na práci s dětmi a mládeží.