K romské národnosti se v Praze podle posledního sčítání lidu v roce 2021 přihlásilo 1775 osob, z toho 313 osob uvedlo pouze romskou národnost a 1462 osob romskou národnost v kombinaci s jinou národností. Podle kvalifikovaných odhadů je však počet příslušníků romské menšiny v Praze vyšší.
Z historie
Romové žijí na území České republiky již od počátku patnáctého století, nicméně téměř všichni, kteří zde žili před druhou světovou válkou, byli v průběhu nacistické okupace vyvražděni v koncentračních táborech (zůstalo cca 600 osob). V noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor, součást koncentračního tábora Auschwitz–Birkenau. Více než čtyři tisíce Romů a Sintů z tábora bylo přes noc zavražděno. Na základě této události je připomínán 2. srpen jako Památný den romského holokaustu.
Ostatní Romové se do českých zemí přistěhovali převážně ze Slovenska po roce 1945, částečně dobrovolně, částečně pod nátlakem komunistického režimu. Až do roku 1988 státní orgány usilovaly o jejich úplnou asimilaci. Mluvit romsky bylo možné jen v soukromí, děti ve škole byly vedeny k tomu, aby svůj jazyk i tradice zapomněly. Dospělí pracovali převážně v nekvalifikovaných profesích a žili rozptýleně na celém území s většími koncentracemi v průmyslových městech severních Čech, severní Moravy a ve Slezsku.
Dnes jsou Romové uznanou národnostní menšinou se zaručenými menšinovými právy, sdružují se na národnostním principu, vydávají periodické i neperiodické publikace v romštině, rozvíjí svou kulturu na každoročních festivalech. U části Romů však došlo k sociálnímu propadu, jsou vytlačováni na okraje měst a stávají se závislí na sociálních dávkách. Od roku 1998 mají Romové zastoupení v Radě vlády pro záležitosti romské menšiny, kde jsou řešeny jak sociální, tak i kulturní potřeby Romů. Viz https://vlada.gov.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/zalezitosti-romske-komunity/uvod-5779/
Aktivity
Média: vydávání periodického tisku, provozování internetového portálu romea.cz, zpravodajsko-publicistický magazín „O Roma vakeren“ (Romové hovoří) atd.
Vzdělávání: volnočasové aktivity a obecně primární prevence, spolupráce se školami; za unikátní vzdělávací projekt lze považovat studium romistiky na Katedře středoevropských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
Kultura: klubová činnost, hudba, tanec, literární tvorba, výtvarné obory, výrazným specifikem je Muzeum romské kultury v Brně
Sport: především fotbal a box (v ČR existuje řada aktivních klubů)
Postupně roste popularita Mezinárodního dne Romů (8. duben), jehož připomínání se věnuje většina aktivních sdružení.
Dům národnostních menšin hl. m. Prahy je jedinečným prostorem, který od roku 2007 podporuje setkávání a spolupráci národnostních menšin. Sídlí zde 14 menšinových organizací, které využívají poskytované prostory pro společenské, kulturní a vzdělávací účely. Cílem DNM je podpora tolerance, vzájemného porozumění a prevence xenofobie, se zvláštním důrazem na práci s dětmi a mládeží.