Update cookies preferences

Německá menšina

K německé menšině se v Praze při sčítání lidu v roce 2021 přihlásilo 3582 osob, z toho 1219 osob uvedlo pouze německou národnost a 2363 osob německou národnost v kombinaci s jinou národností.

Z historie

Německá národnostní menšina patří mezi tradiční autochtonní menšiny v České republice. V českém pohraničí a v českých městech žila od třináctého století, kdy Němce do řídce obydlené země přizval Přemysl Otakar II. Většina Němců v českých zemích žila v pohraničních oblastech, a to v téměř souvislém pásu táhnoucím se podél hranic s výjimkou česko-slovenského pomezí. Menší část Němců obývala jazykové ostrovy, což byly sídelní enklávy nacházející se uvnitř českého vnitrozemí. Svoji německou komunitu měla rovněž téměř všechna velká česká a moravská města včetně hlavního města Prahy.
Po skončení 2. světové války v roce 1945 došlo k největšímu migračnímu pohybu v českých dějinách, kdy během necelých dvou let bylo z Československa vysídleno kolem tří miliónů jeho německých obyvatel. Bezprostředně po obnovení československého státu byli čeští Němci kolektivně zbaveni občanských práv a postiženi řadou represivních nebo diskriminačních opatření. Až v roce 1953 bylo Němcům zvláštním zákonem kolektivně vráceno státní občanství. Němci byli formálně občansky zrovnoprávněni, avšak silný asimilační tlak tehdejšího československého režimu vedl k emigraci příslušníků německé menšiny na západ a postupnému snižování počtu příslušníků německé menšiny. Nepříznivou demografickou situaci německé menšiny v českých zemích nezastavily ani politické a společenské změny v Československu po roce 1989. Obnova demokratického systému však přinesla vznik nových menšinových spolků a zájem o německý jazyk.

Aktivity

Německá menšina se sdružuje ve dvou velkých zastřešujících organizacích. První organizací je Shromáždění německých spolků v České republice (Landesversammlung der deutschen Vereine in der Tschechischen Republik e.V.), které zastřešuje regionální spolky německé menšiny po celé České republice. Ke Shromáždění je připojeno 22 samostatně registrovaných spolků a 15 setkávacích center. Druhou organizací je Spolek Němců a přátel německé kultury v ČR (Kulturverband der Bürger deutscher Nationalität der ČR), který má centrálu v Praze a zároveň 21 základních organizací v pohraničí.

Organizace německé národnostní menšiny svými aktivitami usilují o zachování kulturního dědictví, mateřského jazyka a vytváření prostoru pro seberealizaci svých členů. Vedle Shromáždění působí též mládežnická organizace Jukon (Jugendkontakt-Organization). Organizace pořádají kurzy němčiny, semináře pro mládež i seniory s různou tematikou, nejrůznější kulturní akce na udržení tradic, výstavy, přednášky, koncerty, poznávací zájezdy, slavnosti a akce zaměřené na udržování materiálního i nemateriálního kulturního dědictví. Ve spolupráci s českými občany a krajany organizují také pomoc při obnově kostelů, hřbitovů, restaurování památek, spolupracují s výzkumnými, školními a muzejními institucemi, obecními samosprávami, partnerskými městy a farnostmi v Německu, věnují se publikační činnosti a sociální výpomoci slabším a nemocným osobám.

Menšiny v DNM

Dům národnostních menšin hl. m. Prahy je jedinečným prostorem, který od roku 2007 podporuje setkávání a spolupráci národnostních menšin. Sídlí zde 14 menšinových organizací, které využívají poskytované prostory pro společenské, kulturní a vzdělávací účely. Cílem DNM je podpora tolerance, vzájemného porozumění a prevence xenofobie, se zvláštním důrazem na práci s dětmi a mládeží.