K chorvatské národnosti se v Praze podle sčítání lidu v roce 2021 přihlásilo 934 osob, z toho 526 osob uvedlo pouze chorvatskou národnost a 408 osob chorvatskou národnost v kombinaci s jinou národností.
Z historie
Historie usídlení Chorvatů se v českých zemích odvíjí již od konce 16. století. Šlo o migraci lidí prchajících z Balkánu v důsledku expanze Osmanské říše. Příslušníci menšiny byli do roku 1948 kompaktně usídleni především ve třech jihomoravských obcích na Mikulovsku. Po únoru 1948 byli na základě rozhodnutí orgánů komunistického režimu násilně rozptýleně usídleni po celém území střední a severní Moravy.
Aktivity
Na území hl. m. Prahy působí Česko – chorvatská společnost – organizace se zaměřuje na výuku chorvatského jazyka, realizuje výstavy, koncerty, přednášky, zaměřuje se i na publikační činnost a spolupracuje rovněž s DNM.
Na jižní Moravě jsou příslušníci chorvatské menšiny organizováni ve Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR. Tradičně počátkem září pořádají slavnost Kiritof (Chorvatský kulturní den), což je největší slavnost moravských Chorvatů. Hlavním cílem tohoto spolku je činnost Chorvatského domu (muzea) v Jevišovce. Tento projekt podpořily jak vláda Chorvatska, tak vláda ČR. Dne 15. října 2014 schválila vláda ČR převod finančních prostředků ve výši cca 8 mil. Kč na podporu rekonstrukce Muzea moravských Chorvatů v Jevišovce, a to z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury (dotačního programu 134-D210 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení). Tato podpora by měla pokračovat až do úplné rekonstrukce budovy.
Příslušníci menšiny hovoří tzv. čakavským nářečím (dialekt z oblasti chorvatského přímoří s kulturními centry Rijeka a Split) především v soukromém životě, v rámci svého sdružení a při příležitosti každoročních oslav Chorvatského kulturního dne nebo podobných akcí v sousedním Rakousku, Slovensku a Maďarsku.
Chorvatská menšina nemá v ČR vlastní periodický tisk. Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR je však v kontaktu s gradišťanskými Chorvaty ze sousedního Rakouska, od kterých dostává týdeník Hrvatske novine, v němž jsou publikovány též články o chorvatské menšině žijící v Maďarsku, na Slovensku a na Moravě. Menšina nemá televizní ani rozhlasové vysílání ve svém mateřském jazyce.
V oblasti vzdělávání nemá menšina vzhledem k disperznímu usídlení samostatný program, Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR organizuje e-learningové kurzy chorvatštiny.
Dům národnostních menšin hl. m. Prahy je jedinečným prostorem, který od roku 2007 podporuje setkávání a spolupráci národnostních menšin. Sídlí zde 14 menšinových organizací, které využívají poskytované prostory pro společenské, kulturní a vzdělávací účely. Cílem DNM je podpora tolerance, vzájemného porozumění a prevence xenofobie, se zvláštním důrazem na práci s dětmi a mládeží.